PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Hodnocení žáků je trvalou součástí výchovně vzdělávacího procesu a důležitým prostředkem ke splnění výchovně vzdělávacích úkolů školy. Jednou ze základních forem je hodnocení výsledků vzdělávání žáků. To především informuje žáka, do jaké míry si osvojil požadované vědomosti, dovednosti, návyky a ukazuje mu jeho další rezervy. Je podnětem k jeho další aktivizaci. Má mít motivační charakter. Učiteli hodnocení ukazuje, jak se mu podařilo dosáhnout cíle stanoveného učebními osnovami. Hodnocení žáků plní i společenskou funkci, informuje rodiče o pravidelném výkonu a výsledku práce jejich dětí.

Vysvědčení se vydává na konci každého pololetí. V prvním pololetí se vydává výpis z vysvědčení. V druhém pololetí žák obdrží vysvědčení na formulářích SEVT za celý školní rok.

Čtvrtletní hodnocení je prováděno formou vkládáním známek do programu i-škola.
Při hodnocení žáků se užívá dvou stupnic a to:
I. stupnice o třech stupních pro hodnocení chování,
II. stupnice o pěti stupních pro hodnocení prospěchu.

Známkou z chování se hodnotí, jak žák plní ustanovení vnitřního řádu školy a dodržuje etiketu při reprezentaci sebe a školy na veřejnosti.

Chování velmi dobré (stupeň 1)
Takto je hodnocen žák, který chodí do školy pravidelně, společensky oblečen a jeho chování se slučuje se školním řádem a s pravidly slušného a zdvořilého chování.
Chování uspokojivé (stupeň 2)
Takto může být hodnocen žák, který porušuje vnitřní řád školy, nebo pravidla slušného a zdvořilého chování. Druhým stupněm se také hodnotí žák, který má opakované pozdní příchody na výuku nebo žák, který má neomluvené absence v rozsahu max. 14 vyučovacích hodin (resp. 2 výukové dny).
Chování neuspokojivé (stupeň 3)
Takto je hodnocen žák, který obzvlášť hrubým způsobem porušil vnitřní řád školy nebo pravidla slušného chování a také žák, který má opakovaně neomluvené absence (tj. více než 14 výukových hodin).
Snížená známka z chování může být doprovázena podmínečným vyloučením ze školy, které zpravidla trvá do konce příslušného školního roku, max. po dobu 1 roku.

Výborný – stupněm 1
Je jím hodnocen žák, který ve všech písemných projevech daného předmětu dosáhl 100 – 90 % úspěšnosti. Má výborné znalosti, plynulý projev, uvádí příklady v návaznosti na probíranou látku, jeho vyjadřování je výstižné a přesné. Je schopen se orientovat v rozsahu celého probraného učiva. Učivo dovede doplňovat aktuálními informacemi a poznatky.
Chvalitebný – stupněm 2
Je jím hodnocen žák, který ve všech písemných projevech daného předmětu dosáhl 89 – 75 % úspěšnosti. Má dobré znalosti, sám uvádí příklady v návaznosti na probíranou látku. Je schopen s pomocí vyučujícího či spolužáků se orientovat v rozsahu probraného učiva. Jeho vyjadřování není přesné, je třeba pomoc vyučujícího. Aktuální informace či poznatky uvádí jen na základě zadaného materiálu.
Dobrý – stupněm 3
Je jím hodnocen žák, který ve všech písemných projevech daného předmětu dosáhl 74 – 60 % úspěšnosti. Má dobré znalosti, ale jeho projev je nesouvislý na základě kladených otázek. Orientace v probraném učivu je neucelená. Vyjadřování je nepřesné.
Dostatečný – stupněm 4
Je jím hodnocen žák, který ve všech písemných projevech daného předmětu dosáhl 59 - 40 % úspěšnosti. Má částečné znalosti ověřené na základě kladených otázek. S obtížemi formuluje své znalosti. Jeho příprava na vyučování je občas nedostatečná.
Nedostatečný – stupněm 5
Je jím hodnocen žák, který ve všech písemných projevech daného předmětu dosáhl 39 a méně % úspěšnosti. Má značné mezery ve znalostech, takže není schopen kontinuálně pracovat. Jeho příprava na vyučování je pravidelně nedostatečná.
Nehodnocen
Takto je hodnocen žák na konci prvního pololetí, pokud nesplnil podmínky pro hodnocení (velká omluvená absence, nedodržený počet stanovených testů pro přezkoušení, ..).

1. Získávání podkladů pro hodnocení žáků
Podklady pro hodnocení vědomostí a chování žáků získávají pedagogičtí pracovníci zejména těmito způsoby:
a. soustavným sledováním práce a zapojení žáka ve vyučovacím procesu,
b. soustavným sledováním jeho schopností, připravenosti na vyučování a výkonů různými druhy zkoušek, hodnocením zadané domácí či školní práce,
c. konzultacemi s ostatními pedagogickými pracovníky a v případě potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden.

2. Pedagogické zásady
a. vyučující neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po omluvené nepřítomnosti delší než jeden týden,
b. účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,
c. vyučující posuzuje výsledky práce studenta objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

3. Způsob zkoušení (typy a počty zkoušek)
K objektivnímu posouzení vědomostí a schopností studenta je vyučující povinen:
a. rovnoměrně rozložit hodnocení do celého klasifikačního období a tím vést žáky k soustavné práci,
b. využít všech druhů zkoušení podle charakteru předmětu,
c. výslednou známku stanovit s přihlédnutím k závažnosti jednotlivých zkoušek a k vývoji práce žáka během klasifikačního období,
d. oznamovat žákům výsledky zkoušek zřetelně a okamžitě (ústní zkoušení), nebo do 14 dnů (písemné zkoušení),
e. ústní zkoušení usměrnit tak, aby nepřesáhlo 15 minut, případně této doby využít i ke smysluplné práci ostatních žáků. Žák je zkoušen ústně minimálně 4 x za pololetí,
f. písemné zkoušení organizovat jako malé a střední diagnostické testy (5 - 10 minut) pro ověřování dílčích tematických celků, u některých předmětů i jako velké, tedy jedno i vícehodinové,
g. čtvrtletně zadávat velké písemné zkoušky předepsané učebními osnovami (maturitní – profilové předměty), syntetizující učivo daného časového období a fixující ho do větších globálních celků (ČJ, M, první cizí jazyk, Účetnictví),
h. termíny velkých a čtvrtletních písemných testů žákům oznámit minimálně s týdenním předstihem a dodržovat rozpis testů na konci čtvrtletí. Žáci mohou psát dva velké nebo čtvrtletní testy v jednom dnu. Dbát na kulturu projevu žáka.

4. Provádění hodnocení
Hodnotí se:
a. stupeň zvládnutí a osvojení základního učiva,
b. rozsah a kvalita vědomostí,
c. schopnost aplikovat vědomosti při řešení úkolů, dovednost při řešení praktických úkolů,
d. prokazování píle, aktivity, nápaditosti a tvořivý přístup k práci,
e. soustavnost žákovi práce, trvalost získaných vědomostí,
f. úroveň myšlení, přesnost a výstižnost vyjadřování,
g. úroveň písemného a ústního projevu.

a. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků. Pochvalu uděluje žákům třídní učitel nebo na návrh třídního učitele ředitel školy.
b. Při méně závažných přestupcích proti pravidlům slušného chování a vnitřního řádu školy se používají tyto výchovné prostředky :
- napomenutí třídního učitele,
- důtka třídního učitele,
- důtka ředitele školy.
c. u závažných porušeních vnitřního řádu školy je možné udělit:
- podmínečné vyloučení ze studia (se zkušební lhůtou, kterou stanoví ředitel školy, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se žák v této lhůtě dopustí dalšího závažného přestupku, bude vyloučen. Podmínečné vyloučení se rovněž uděluje za neomluvenou absenci přesahující 32 hodin),
- vyloučení ze školy.
O udělení výchovného opatření uvědomí neprodleně třídní učitel prokazatelným způsobem zákonného zástupce žáka (zletilého žáka osobně proti podpisu) a zapíše ho i s datem do třídního výkazu a do programu i-škola.

1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
a. prospěl s vyznamenáním
nemá-li žák v žádném vyučovaném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré,
b. prospěl
nemá-li žák v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný,
c. neprospěl
má-li žák z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.

2. Podmínky pro celkové hodnocení výsledků vzdělávání žáků
a. nelze-li žáka hodnotit z daného předmětu na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se tomto předmětu za první pololetí nehodnotí.
b. nelze-li žáka hodnotit z daného předmětu na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li hodnocen ani v tomto termínu, z daného předmětu neprospěl.
c. způsob hodnocení žáka v případě a. i b. je komisionální zkouškou.
d. do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanoveným školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se nehodnotí.
e. pokud je student na konci prvního pololetí z více předmětů nehodnocen a ze zbylých předmětů není hodnocen stupněm nedostatečný, jeho celkové hodnocení je prospěl.
f. žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
g. žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez omluvy nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, nejpozději však do konce září následujícího školního roku.
h. jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti výsledného hodnocení z určitého předmětu, může do tří dnů ode dne, kdy bylo oznámeno hodnocení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení (pokud nebyl v tomtéž klasifikačním období z toho předmětu už komisionálně přezkoušen). Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo jeho zákonným zástupcem. Přezkoušení žáka může nařídit ředitel školy i v případě, jestliže zjistí, že učitel hrubě porušil pravidla hodnocení.
i. zamešká-li žák za klasifikační období více než 25 % odučených hodin v daném předmětu, zejména krátkodobými absencemi, bude z těchto předmětů přezkoušen komisionálně. Na návrh vyučujícího po konzultaci s třídním učitelem lze v odůvodněných případech od komisionální zkoušky upustit. Učitelé dle absence v prvním lednovém týdnu (pro 1. pololetí) a v prvním červnovém týdnu (pro 2. pololetí) uvedou na poradě jména žáků, které je třeba komisionálně přezkoušet. Termín zkoušek stanoví ředitel školy tak, aby hodnocení bylo provedeno pokud možno do termínu pedagogické rady.
j. žák, který je na základě lékařského posudku nebo na základě žádosti rodičů a prostřednictvím sportovního klubu (v případě vrcholového sportovce a prokazatelné sportovní reprezentace) uvolněn ředitelem školy z tělesné výchovy, se nehodnotí a na vysvědčení se píše uvolněn.
k. hodnocení výsledků maturitních zkoušek upravují zvláštní předpisy (Vyhláška č. 442/1991 Sb. o ukončování studia na středních školách ...).

1. Komisionální zkoušku koná žák v následujících případech:
a. z důvodu přestupu žáka z jiné střední školy na SPŠE, v tom případě pedagogická rada zváží, které předměty budou žákovi uznány (korespondující s učebním plánem SPŠE) a ze kterých bude dle předem stanoveného harmonogramu vykonávat rozdílové zkoušky. O průběhu rozdílové zkoušky je vypracován protokol.
b. požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o přezkoušení, nebo nařídí-li přezkoušení ředitel školy z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení,
c. pokud žák zameškal více než 25 % hodin v příslušném předmětu za klasifikační období,
d. při konání jednotlivé zkoušky maturitní zkoušky (jednopředmětové studium),
e. neprospěl-li nejvýše ze 2 předmětů na konci 2. pololetí, koná opravnou zkoušku. Žák koná pouze jednu opravnou zkoušku za jeden den.
f. při individuálním studijním programu,
g. komisionální zkoušku lze v příslušném klasifikačním období v daném předmětu konat pouze jednou, (to znamená, že pokud student v 2. pololetí byl v daném předmětu klasifikován nedostatečně, toto hodnocení je definitivní a z toho předmětu již v srpnu nemůže konat opravnou zkoušku),
h. žák, který se bez vážných důvodů k vykonání komisionálních zkoušek nedostaví, je hodnocen stupněm nedostatečný.

2. Komise pro komisionální zkoušky
a. komisi jmenuje ředitel školy.
b. komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jimž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Stupeň hodnocení určí komise většinou hlasů.
c. výsledek zkoušky sdělí předseda komise žákovi v den jejího konání, výsledek oznámí ředitel školy i zástupci žáka prokazatelným způsobem.
d. komise vyplní o této zkoušce protokol, který zkoušející předá zástupci ředitele a zároveň zkoušející neprodleně zapíše výsledek zkoušky do třídního výkazu (typ zkoušky, datum konání a výsledek zkoušky).

1. Vyučující jsou povinni:
a. vést písemné záznamy o hodnocení jednotlivých žáků a společně s předepsanými písemnými pracemi je na požádání předložit,
b. dodržovat stanovené termíny hodnocení,
c. na konci pololetí (nejpozději před pedagogickou poradou) zapsat výsledné známky do třídních výkazů v termínech určených ředitelem školy. Pokud dojde k chybnému zápisu známky, učitel ji škrtne a omyl objasní v poznámce s podpisem a datem,
d. na konci čtvrtletí předat třídním podklady pro hodnocení žáků a zapsat navrhované známky programu i-škola,
e. upozornit třídního učitele i v během klasifikačního období na výrazné zhoršení studijních výsledků žáka,
f. dodržet minimální počet známek stanovený předmětovou komisí,
g. projednat s třídním učitelem a ředitelem školy nehodnocení studenta ze závažných důvodů ještě před termínem ukončení hodnocení,
h. přihlédnout při hodnocení žáků se specifickými poruchami učení k lékařskému vyjádření v souladu s příslušnými metodickými pokyny MŠMT,
i. každé tři měsíce zadávat dílčí známky žáků do programu i-škola.

2. Třídní učitelé jsou navíc povinni:
a. zajistit přenos výsledků hodnocení od jednotlivých vyučujících k ředitelství školy,
b. podávat informace o chování a prospěchu rodičům na základě jejich zájmu buď individuálně nebo na třídních schůzkách,
c. zapsat výsledky hodnocení za jednotlivé pololetí do programu i-škola včetně absence a výchovných opatření,
d. překontrolovat vytištěné vysvědčení nebo výpis z vysvědčení. Třídní učitel vysvědčení podepíše a spolu s třídním výkazem předkládá vysvědčení k podpisu řediteli. Výpis na konci 1. pololetí parafuje pouze třídní učitel.
e. pokud žák neprospěl na konci 2. poletí nebo nebyl hodnocen z některého předmětu, obdrží pouze výpis z vysvědčení s doložkou oznamující termín opravné zkoušky nebo zkoušky na uzavření hodnocení. Celkové hodnocení žáka se zapisuje do třídního výkazu i na vysvědčení až po vykonání těchto zkoušek a vysvědčení se vydá s datem poslední vykonané zkoušky.
f. navrhnout opatření při řešení studijních a výchovných problémů rodičům, případně pedagogické radě,
g. zaznamenat do třídního výkazu všechna výchovná opatření (pochvaly, tresty) s datem projednání s ředitelem školy nebo na pedagogické radě a uvolnění od vyučování určitého předmětu,
h. zaznamenat do třídního výkazu případné přerušení studia nebo přestup na jinou školu,
i. třídní výkaz uzavřít po ukončení klasifikace všech žáků na závěr posledního ročníku záznamem: „Třídní výkaz uzavřen pořadovým číslem .......... dne .........“ a podpisem třídního učitele,
j. třídní knihu uzavřít po ukončení školního roku záznamem: „Třídní kniha uzavřena dne ......“ a podpisem třídního učitele,
k. v třídním výkazu a třídní knize proškrtat všechny nevyplněné rubriky a strany,
l. zadávat potřebná data žáků (matriku) do programu i-škola.

Pozn.: Třídní učitelé mohou pověřit některého žáka vedením klasifikačních archů.

3. Podávání informací o hodnocení výsledků vzdělávání žáků
a. vyučující a třídní učitelé podávají tyto informace rodičům žáků mladších 18 let průběžně na jejich žádost a na třídních schůzkách,
b. v případě mimořádného zhoršení prospěchu a chování žáka informují třídní učitelé rodiče neprodleně o situaci jakýmkoli průkazným způsobem. Kárná opatření a pochvaly se sdělují rodičům písemně.
c. s plnoletými žáky jednají zástupci školy přímo, veškerá opatření jsou jim sdělována písemně proti jejich podpisu o převzetí. Informace je pak předána na vědomí i rodičům.


Žatec 3. září 2007



Ing. Václav Fiala, CSc.
ředitel SPŠE a DVPP